Rakytníkový čaj + lipový květ (50 g)

V sadech v okolí Bohdalova na Vysočině (ČR) pěstujeme rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Pečujeme o něj s láskou, a proto nepoužíváme žádná minerální hnojina, herbicidy, pesticidy ani jiné chemické prostředky, takže je zcela BIO. :-)

Rakytník je unikátní ovoce bohaté na kombinaci vitamínů, antioxidantů, stopových prvků, oleje, nenasycených mastných kyselin a biologicky aktivních látek. Keře nebo malé stromy nejdříve krášlí nažloutlé květy, které na podzim dozrají do zářících oranžových bobulek plných slunce a hlavně vitaminu C.

Ačkoliv v našich čajvých směsích používáme rakytníkové úsušky, což jsou „zbytky“ po lisování čerstvé šťávy z bobulí, nejsou ochuzeny o látky prospěšné pro Váš organismus a nic to neubírá na jejich kvalitě a chuti výsledného produktu. Používají se k přípravě čajů, po rozdrcení jsou vhodnou přísadou do sladkých i slaných těst (viz „rakytníková drť“).

Lípa srdčitá či malolistá (Tilia cordata) je statný opadavý listnatý strom, Od června do července kvete žlutavě bílými květy. Právě v době květu je procházka kolem lípy smyslným pohlazením, protože celá nádherně omamně voní. A jsou to opět květy, které nám nabízejí svoji léčebnou sílu. Jsou totiž plné účinných látek od flavonoidů a silic přes fytosteroly a třísloviny.

Víte, že

- lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné? Vysoce si ho cení řezbáři, používá se i k výrobě hudebních nástrojů...

Lahodný šálek rakytníkového čaje s lipovým květem ve Vás naladí ty správné struny pro chvíle pohody

Směs rakytníkových úsušků a lipového květu - obsah 50 g.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč je lípa český národní strom?

Pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín se lípa stala symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek.

Indoevropské kmeny od nepaměti uctívaly lípu a dub, které dojromady tvořily silnou významovou dvojici. Lípa v ní zastávala roli ženského prvku, dub mužského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové i Italici.

V době národního obrození ale symbolika stromů doznala velkých změn. Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským.

Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. A od této doby ji za svůj národní strom považují i Češi...

                                                                              (zdroj:www.radiozurnal.rozhlas.cz)